Když padne iluze ochrany zvenku

21.11.2020

Rok 2020 toho přinesl mnoho a máme tendenci to často vnímat jako negativní. Na druhou stranu je to rok, ve kterém přišlo tolik uvědomění, jako možná v žádném jiném až doposud. 
Jedno z těch nejzásadnějších pro mně bylo to, že tady není žádná ochrana. 

Naivně jsem si představoval, že se nemůže nikdy stát to, co se právě nám všem děje. Že si na úrovni vlády budou pánové a dámy vymýšlet co se jim zachce a my se tomu budeme muset podrobit. Některé příkazy jsou tak hloupé, že už to není o tom, jestli se mi je chce nebo nechce dodržovat, ale spíše vedou k zamyšlení, co je za tím. Co nám jejich zavedení má způsobit v životě a hlavně v hlavách. 

Například zákaz zpívání, to že v restauraci se musí sedět anebo do supermarketu jen s košíkem, jsou tak hloupá nařízení, že tak nějak všichní víme, že tady vůbec nejde o virus a nákazu. Jde tady o psychické podlamování nás. Ale o tom tento blog být nemá. 

Vždy jsem věřil, že se takové nesmysly a bezpráví na lidech nemohou dít, protože v okamžiku, kdy by s tímto kdokoli přišel, tak zde je nějaký kontrolní orgán, který řekne: Tak tohle opravdu NE. Proberte se, přepracujte a přijďte s lepším návrhem. Někdo nebo něco, kdo by byl schopný tyto nesmysly, které likvidují malé a střední podnikatele, devastují psychiku nás všech a přitom jsou nesmyslné, zastavit. Nevím kdo. Evropská unie? Soud ve Štrasburku? Nevím kdo, ale někdo a něco, kdo by nás “ochránil” před tím, co vymyslí lidé, kterým na lidech očividně nezáleží. 

Ale ono se to všechno děje a nikdo do toho nemluví a nikdo to nezastavuje a trvá to už třičtvrtě roku a kdoví, jak dlouho ještě bude. To co máme za sebou může být jen precedens pro další vlny. A my už si na ty roušky tak nějak pěkně zvykáme, že? 

Už chápu, že nejvyšší kontrolní orgán v tomto případě je LID. Problém ale je, že LID je velmi nejednotný a ač probíhají masové demonstrace, tak věřím, že většina se stále choulí  do křesel u svých televizí odkud na ně míří propaganda strachu a tak vlastně věří, že skutečným nepřítelem je virus a že ho tímto máme šanci porazit. A tím se stává nejvyšší kontrolní orgán, neschopným něco změnit. Je to krásně a chytře vymyšlené a funguje to. 

Takže co nám zbývá, když cítíme bezmoc v tom všem, s tím něco udělat? 

Vnímám to jako příležitost, se přestat obracet na pomoc zvenku a zaměřit se na to, co jsem schopen změnit, tudíž sám na sebe. Ujistit se, že u mně je vše v pořádku. Že já svou energií a tím, co vyzařuju nejsem spolutvůrcem problému, ale přispívám k tomu, abychom vnímali v tom všem to hezké. 

Myslím, že rok 2020 je pro uvědomění vlastní vnitřní síly tím největším darem pro nás pro všechny, protože tam, uvnitř, se děje to kouzlo. A pokud si uvědomíme, že naší esencí je láska a více se necháme tím vést, tak by se nás cokoli zvenku nemělo tak dotknout. Budeme totiž vše vnímat jako proces života, který probíhá přesně tak, jak má. Nic v něm není špatně. Vše je tam proto, že je to tam třeba. 

Přeju ti, jež čteš tyto řádky, abys více pocítil svou neomezenou vnitřní sílu a pochopil, že máš v sobě napojení na sílu, která tvoří a boří světy, planety a vesmír, takže by bylo až pošetilé pokleknout před nějakým virusem a tím, co se z něj udělalo. Je to příležitost se dostat k sobě a pocítit vlastní sílu a za to je třeba být velmi vděčný. 

Autorem fotografie je:

https://pixabay.com/users/kellepics-4893063/

Další články, které by vás mohli zajímat

23. 12. 2022

Tak jsme se vrátili domů. Ačkoli doma jsme tomu říkal úplně všude, kde jsme byli, dokonce i místům, na která jsme se teprve chystali.  Nevím, ...

14. 12. 2022

Maďarsko máme rádi, jsou tam fajn lidé, není tam draho, je to tam tak nějak v pohodě a ne tolik strojené.  Na naší cestě zpátků ...

11. 12. 2022

Temešvár nás, stejně jako celé Rumusko, mile překvapil.  Bydleli jsme v penzionu, který byl prázdný a tak jsme ho měli celý pro sebe včetně společenské ...