Jak jsem dětem koupil Playboye.

11.11.2020

Posloucháme doma poslední dobou hodně Pokáče a postupně se na kytaru učím některé jeho písničky a před spaním si je s dětmi hrajeme. 

Nejvíce se dětem líbí písnička Hořkosladká komedie. Asi proto, že je v ní baví slova : 

Jaroušek zhynul na mor v Africe. Pepíček oběsil se na klice.

A to je v pohodě. Písnička je to pěkná, jako vlastně všechny od Pokáče. 

Kde jsme tak trochu narazili, je písnička Matfyzák na discu.

Děti, zejména Evelínka, které bylo nedávno 7, má období, že vše, čemu nerozumí, chce vysvětlit, a tak se ptá. 

No a hned po tom, co jsem dětem vysvětlil, co je tím myšleno, že má holka “obličej na Missku”, následoval verš začínající slovy “Postavu jako z Playboye”. 

A tatí, co je to Playboy? No, víte, Playboy je takový časopis životního stylu pro pány…….a jsou tam fotky žen bez oblečení. Znělo mé vysvětlení v jedné větě. 

No a z nějakého, mě neznámého důvodu, děti začli Playboy chtít koupit. A nebylo to něco, co trvá den a pak se po tom slehne zem, ale trvalo to už asi 3 nebo 4 dny, kdy děti mluvily o tom, jak by chtěly k vánocům Playboye a my jim na to s Luckou říkali, že by tím asi byly dost zklamaní a že to nic až zase tak úžasnýho není. 

Uvědomil jsem si, že o Playboyi, se za mého mládí hodně mluvilo, ale že jsem si ho nikdy vlastně ani nekoupil a ani pořádně nevím, co je v něm. 

No a protože vzděláváme životem a i Playboy je jeho součástí, tak jsem dětem šel do trafiky koupit Playboy, ať samy vidí. 

Když jsem se choulil v trafice u sekce časopisů, které jsou většinou zakryté aby nebyly vidět části propojených těl hlavních protagonistů, což tedy Playboy není, ale nachází se poblíž této sekce, vrátil jsem se do pocitů, když jsem chodíval kupovat kondomy a cítil se u toho tak nějak vždycky trapně. 

Pak jsem s časopisem, s polo-obnaženou ženou na obálce, hodil na pokladní pult (samozřejmě ženou dolů) a sledoval, jak paní prodavačka pípla kód časopisu na přední straně, bez jakéhokoli náznaku emocí, zřejmě v otupělosti z monotónní práce. 

Já po cestě k autu za dětmi jen tak prolistoval, co jsem to koupil, abych to mohl schválit. A schválil. Byly tam v celém časopisu za 99 Kč jen 4 místa o počtu několika stran, s méně, či více odhalenými modelkami. S dětmi jsme si pak k tomu řekli, že tam jsou vidět prsa a sem tam pipina. 

Evelínka pak řekla, že když mě v autě viděla, jak nesu Playboy, tak že úplně křičela radostí na celé auto. 

Sledoval jsem u toho všeho, co to se mnou dělá, protože jsem vnímal určité provinění, že dávám svým dětem Playboy. Pak jsem se do toho ale hlouběji zamyslel a uvědomil si, že k tomu není vůbec důvod. Naopak mi to dávalo větší a větší smysl. Ženské tělo je krásné a děti už nahou ženu samozřejmě mnohokrát viděly. 

Playboy není žádné porno. Jsou tam ženy smyslně (no, spíše někdy tak trochu nesmyslně) se tvářící, vyretušované, naolejované a jsou tam často nahý nebo polonahý. Vlastně se mi ty obrázky docela líbily, až na ty, již zmíněné, nesmyslné pohledy ve tvářích (pohledy ve tvářích modelek mi naopak opravdu přišly velmi odtržené od reality). 

No a s dětmi jsme si to prošli a vysvětlili si na tom anatomii ženského těla. Což se hodilo, protože jednou z dalších otázek z Matfyzáka na discu, bylo, co jsou to prsní dvorce. Tak jsme si to hned ukázali, řekli si, co je hlavním účelem prsou, že bradavky a prsní dvorce v těhotenství a při kojení někdy více ztmavnou a tak. 

Potom jsme si vysvětlili veledůležitou věc, kterou v této věci vidím, jako zásadní. Totiž to, že ty paní na obrázcích jsou pravděpodobně profesionální modelky, jejichž hlavní náplní práce je vypadat tak, aby se mohly nechat takto nafotit. 

Je to jejich hlavní práce – vypadat dobře, podle konvenčních standardů krásy. 

Takže chtít po ženách, aby měly podobné postavy, jako tyto slečny, by bylo, jako kdybyste chtěli, aby uměly ženy šít, jako profesionální švadleny, nebo účetnictví zpracovat tak, jako profesionální účetní nebo aby, když se jdeme do bazénu koupat, uměly plavat jako profesionální plavkyně. 

Normální ženy nebudou nikdy (díky bohu) vypadat, jako holky z časopisů, protože mají péči o sebe a své tělo spíše jako koníček nebo vedlejší věc, než jako profesoinální zaměření. 

Takže děti díky Playboyi věřím pochopily, že to není skutečné a že to nemá nic společného se ženami, které potkáváme v běžném životě, včetně maminky, babičky tet a maminek kamarádů. To jsou normální a krásné ženy. V časopisech jsou vymodelované ženy, které nejsou vlastně skutečné. 

Takže tolik z našeho příběhu s Playboyem pro uvědomění toho, že nemá smysl se chtít vyrovnat s tím, co je vidět v časopisech, protože to nedává dobrý smysl. Měli bychom si to více uvědomit na obou frontách. Jak u mužů, tak u žen. 

Milé ženy, milujeme vás takové, jaké jste, tak se tak prosím milujte také. Není nic krásnějšího na ženě než sebe-vědomí, že je krásná a dokonalá, tak jak je. Žádná menší nebo větší nebo mladší  nebo čistší část těla za to nemůže být dostatečnou náhradou. 

Děkuji Pokáčovi za jeho písně a za impuls k důležitému uvědomění. 

Další články, které by vás mohli zajímat

23. 12. 2022

Tak jsme se vrátili domů. Ačkoli doma jsme tomu říkal úplně všude, kde jsme byli, dokonce i místům, na která jsme se teprve chystali.  Nevím, ...

14. 12. 2022

Maďarsko máme rádi, jsou tam fajn lidé, není tam draho, je to tam tak nějak v pohodě a ne tolik strojené.  Na naší cestě zpátků ...

11. 12. 2022

Temešvár nás, stejně jako celé Rumusko, mile překvapil.  Bydleli jsme v penzionu, který byl prázdný a tak jsme ho měli celý pro sebe včetně společenské ...