Rád si povídám s lidmi a rád jim i sobě vnáším trochu světla do života třeba jen tím, že se ptám: „Jak se dneska máte? Máte se hezky?“
Ptám se na to obzvláště pokladních v supermarketech, na pumpách a v obchodech. Je vždycky znát, jak jim to rozbije celodenní monotónní rutinu.
Když ještě mají na sobě jmenovku a já k tomuto lidskému dotazu přidám i oslovení, stávám se okamžitě VIP zákazníkem ve většině případů. Je zajímavý vidět jak se změní energie člověka, když si někdo všimne toho, že není jen pokladní nebo obsuha, ale že je to opravdu především člověk.
Nejčastěji dostávám odpověď, že se mají „pracovně“, nebo že se budou mít dobře až budou mít ten den po práci. Pracovně znamená co? Chtějí mi říct, že se mají dobře, nebo že se právě dobře nemají, protože jsou v práci?
Když jsem vloni prodával šťávy na Pankráci na trhu, tak mi lidé často říkali ať mi to rychle uteče. Přišlo mi to fakt divný, protože zrovna tady jsem nebyl proto aby to rychle uteklo, ale abych si to tam s nimi užil. Potkal jsem tam pár úžasných lidí, kteří si určitě přečtou tento příspěvek ????
No, ale je tedy běžné dělat něco jen pro to, aby už bylo po tom, jako třeba práci? Pokud děláme práci jenom proto aby už byla hotová, tak přicházíme o tu radost jí dobře udělat, vložit do ní svou přidanou hodnotu a mít radost jenom z toho, že byla odvedená dobře.
Ono se totiž může fakt stát, že to rychle uteče, ale tím nemyslím pracovní den, ale život jako takový. Pokud člověk nemá pocit, že dělá něco, čím žije, tak ve skutečnosti nežije. Každý den, týden a měsíc zaměstnání pro kohokoli jiného, začínáme od nuly ve smyslu tvoření něčeho pro sebe. Zůstávají nám pracovní zkušenosti, ale výplatu nám to v čase většinou nezvedá o více než o inflaci.
Podnikání je většinou rizikové a není vůbec pro každého. Je jen pro ty, co chtějí od života více. Co je nejistota úspěchu, proti jistotě neúspěchu?
Ještě nikdy nikdo nezbohatl prací od 9 do 5h. A to nemluvím jen o materiálním bohatství, ale také duševním. Nemilovaná práce nás ničí a chřadne naše duše a dětská touha po dobrodružství. Jako kapka po kapce, která dokáže do kamene za dostatečně dlouhou dobu udělat díru.
Při tom, jak funguje dnešní korporátní svět, dá se zaměstnání vůbec nazývat jistotou? A není čas se podívat jaké jsou tu dnes možnosti, a že jich je, a jak to udělat, abych každý den mohl říct, že jsem zase o krok nebo skok blíže svému snu ať už je jakýkoli. Žijeme ve světě, který nemá hranice, ty si jen tvoříme ve vlastních hlavách.
Tak jen pozor ať vám to zítra neuteče!„Úspěšný člověk je ten, který ráno vstane a večer si lehne a mezi tím dělá, co ho baví“ Bob Dylan
