48. místo na cestě – Sarande, Albánie – říjen 2022

30.10.2022

Jako vážně kráva? Volně na parkovišti u krámku, kde jsme se hned za hranicemi stavovali pro datovou kartu.

Tak to byl asi první dojem z Albánie a přetrval až do konce našeho týdenního poznávání této země.

V Albánii, jako by se zastavil čas, tak nějak.

Zdála se být zaostalou, ale rozvíjející se zemí, kde platí jiná pravidla, než na která jsme zvyklí.

Všude se potulují psi, u silnic prodávají lidé granátová jablka a mandarinky (a někdy kozu), asi tak 50% všech aut jsou Mercedesy, nikde nevidno ženy, dopravní pravidla jsou velmi intuitivní a tak jakoby někdy vznikala přímo na místě 🙂

V Albánii bylo až do roku 1991 zakázáno vlastnit auto. A to, co se tam v tomto směru děje asi odpovídá 30 leté historii této výsady, kterou si v našich zeměpisních šířkách ani neuvědomujeme. 

To jen pár z prvních dojmů z Albánie.

Zastavili jsme se na severu Albánie v Apolonii, pozůstatku dob minulých a rádi jsme si protáhli kosti po cestě po okreskách. Přejezd jsme měli asi 300 km, ale trval 6 hodin čisté jízdy. Takže si to asi dokážete představit.

Zase toho člověk hodně vidí, když jede pomalu a místy, kde žiji lidé.

Líbila se nám taková surovost Albánie. Připomínalo to trochu náš socík a některá místa byla strašidelná a všude byl neskutečný bordel. Jakoby jim nevadilo, že žijí v odpadcích na ulicích a i u moře.

Bydleli jsme v krásném a prostorném apartmánu ve městě Sarande, které je centrum turistického ruchu. V sezóně teda. V říjnu byla část Sarande, kde jsme bydleli jako apokalyptický film, kde všichni vymřeli. Pohyb na ulici zajišťovaly jen kočky u popelnic a potulní pejsci.

Jídlo bylo podobně drahé jako u nás, až na ovoce lokální produkce. Granátová jablka stála asi 12 Kč za Kg a jablka byla také levná. Ale jinak podobné, jak u nás. 

Vždy má pro mě zvláštní kouzlo, pokud můžu pracovat na balkoně nebo na terase na sluníčku a u toho koukat na moře. A tady to šlo a to potom dává práci jinou energii a pracuje se fajně.

Jako záchodové prkénko na veřejných toaletách nehledejte. To by byla zbytečná práce. A to platí i na benzínkách a tak. Také v Albánii čekejte, že auto zastaví přímo na silnici a bude si pár minut přes otevřené okénko řidič povídat se známým, kterého potká a to poslední, co ho bude zajímat je pražák v autě za ním, který je zvyklý, že věci na silnici by měly odsýpat 🙂

Je to krásné zastavení se a uvědomění se, že se nic fakt nepo…. I při řízení na silnici. Pravidla tam fakt moc neplatí, ale o to více to člověka zpřítomňuje, protože prostě musí dávat pozor a musí se umět domluvit s těmi, kdo s ním silnici sdílí. Má to své kouzlo ač je to pekelné.

Pláže ve vedlejším Ksamilu byly hodny opakovaných návštěv a bylo teplo a tak jsme se vykoupali a i si zašnorchlovali podél břehů.

Na radu naší bývalé domácí Blanky, jsme také byli v přírodních termálních pramenech poblíž města Permet.

Při cestování Albánií narazíte na silnici na ovce, kozy, krávy nebo i krocany. Poprvé jsme viděli pasáčky krocanů. A někdy u pasení koukali do svých chytrých telefonů.

Lidé v Albánii jsou milí a laskaví. Nepotkali jsme se s nikým nepříjemným při našich běžných interakcích. 

Vtipné mi ještě přišlo, že se ani na leckterých čerpacích stanicích nedá platit kartou. Minuli jsme 3 po cestě směrem na Řecko, kde jsem vždy vystoupil a po chvíli zase nastoupil, protože se kartou platit nedalo a já u sebe neměl žádné Leky. Poslední před hranicemi s Řeckem naštěstí karty brala a při placení mě vzali do takové zabordelené kanceláře, kde jsem to mohl pípnout přímo na pumpě. 

Albánie byla fajn. Má své temné stránky, ale je krásná a doporučujeme ji určitě navštívit.

Další články, které by vás mohli zajímat

27. 5. 2024

Věděl jsem do čeho jdu, jen už je to nějaký pátek, co jsem to naposledy prožil. Tento víkend se v Praze v centru Avaloka konal ...

23. 12. 2022

Tak jsme se vrátili domů. Ačkoli doma jsme tomu říkal úplně všude, kde jsme byli, dokonce i místům, na která jsme se teprve chystali.  Nevím, ...

14. 12. 2022

Maďarsko máme rádi, jsou tam fajn lidé, není tam draho, je to tam tak nějak v pohodě a ne tolik strojené.  Na naší cestě zpátků ...